LOVID – 23. kapitola z e-knihy pro YA, zdarma

Pokrčila jsem rameny, i když jsem věděla svoje, ale ještě s tím obtěžovat babičku.

„Asi to doma nemohla vydržet, viď?“ odpověděla si téměř sama.

„Nejspíš.“

„A co ti jejich prarodiče? Těm to nevadí?“ Starostmi krčila čelo.

„Nevím. Asi jo. Ale nic s tím nenadělají. Prý musí Kačka chodit kolem své babičky a dědy v roušce. Dostala to nařízený od táty.“

„To je dobře. Viděla jsem tu holku jen na chvíli a nemám z ní dobrý pocit.“

„A kde jsi ji viděla?“ podivila jsem se.

„Asi před hodinou tudy proběhla s tou Pražandou. Chvíli stály za lávkou.“

„Opravdu? A co tam dělaly? Proč tam stály?“

„To netuším. Ukazovaly na náš dům, něco si říkaly a vypadaly dost naštvaně. Víš, obě jsou takové umělé, nepřirozené… Já ti nevím, Lucinko, ale vůbec mi nepřipadají jako normální zdravá děvčata. Spíš takový figuríny.“

Hrklo ve mně. Takže měl nakonec brácha pravdu? Není Kačka dvojitý agent? Byla si zaběhat s Nicky a ještě k tomu tohleto? Ztrácela jsem pevnou půdu pod nohama. Jestli nakonec Kačena všechno vykecala Nicky, tak to nám za prvý vůbec nepomůže vyřešit náš problém, za druhý už jí nemůžeme nic říct a za třetí, krutopřísně nám to ztížilo podmínky.

Napsala jsem Filipovi: „Kačka si ráno byla zaběhat s Nicky.“

„Hm, to ani nevím. To jsem ještě spal. Teda ona mě probudila, ale tak nějak jsem ještě podřimoval.“

„Ale to je hodně divný, nemyslíš?“

„Možná, zeptám se jí. Třeba to dělá proto, že se dobře znají.“

„Nevím, jestli je dobrý nápad jí vůbec něco říkat. Nevěřím ji.“

„Já to prověřím, neboj. A jestli Kačena dělá něco za našimi zády, tak to schytá.“

„Prý se taky od lávky dívaly na náš dům a něco řešily.“

„A jak tohle všechno víš ty?“

„Od babičky. Byla tu.“

„Zjistím to, Lucko. Neboj. Všechno zjistím.“

Pokračovat v další kapitole zde.

Vrátit se na předchozí kapitolu zde.

Přejít na hlavní stránku zde.

Martina Boučková

Stránky: 1 2 3