LOVID – 31. kapitola z e-knihy pro YA zdarma
„A co máš pod ním?“
„Nebuď zvědavej.“
„Ne, vážně, já jen jestli ti někde něco nechybí…“
„Mám tam všechno, co tam má být.“
„Nevěřím. Ukaž.“
„Neukážu.“
„Ale já bych to měl vidět.“
„A proč?“
„Protože mám o tebe starost.“
„Seš hlavně strašně zvědavej.“
„A nedočkavej.“
„To nejvíc. Nic nebude.“
„Ach jo.“
Takže i když to nebylo v plánu, v neděli jsme se nepřipravovali na odjezd a zůstávali jsme na chalupě. Nařízení trvala dál. V sedm ráno zase hrála hudba a já už jako zaseknutá v čase stejného filmu si došla pro snídani, která byla proti mé vůli opět plná sacharidů. Tak jsem si vzala aspoň jen jednu palačinku místo tří, čtyř, které bych byla jinak schopna sníst. Těžko říct, jaké to má na mě další následky. Na chalupě nemáme váhu a oblečení mám buď legíny nebo zimní kalhoty a to vše na gumu. Běhání u mě nevyšlo a pouštět si videa NickyS na formování postavy po tom všem jsem zamítla.
Takže jsem se cpala palačinkou a četla po internetu, co mám dělat, abych zhubla, netrpěla hlady a nemusela cvičit. Narazila jsem na spoustu rad a vzhledem k našim zásobám potravin to skutečně vypadalo, že se budu muset vrhnout hlavně na vejce, protože těch tu bylo dostatek.
Řekla jsem si, tak snídani přežiju, ale po zbytek dne se už budu vyvarovat takovým kalorickým bombám.
„Ale to si nemysli, že budu vařit pro všechny oběd a pro tebe něco extra,“ zlobila se mamka.
„Tak já si budu připravovat jídlo sama.“
„A z čeho? Co to má být za stravu? Nechceš se cpát nějakými nesmysly a pak… víš, jak mají holky pak ty poruchy příjmu potravy, bulimii a anorexii…“
„To mi nic takového nehrozí. Jen bych chtěla prostě něco shodit.“
Má navrátivší se láska k Filipovi se znovu ozývala ve špatném svědomí při pomyšlení na mé tělo ve srovnání s Kačenou a NickyS. Kačena! Ano! Co kdybych to probrala s ní?
„Tak nemůžeš třeba trochu sportovat? Prostoru a možností je tu dost.“
Kroutila jsem pusou, jako že se mi to nelíbí.
Napsala jsem Kačeně, jestli by mi neporadila, co bych měla dělat, abych zhubnula.
„Vynechej mouku a cukr, to je základ. A pak si hlídej, abys měla správný poměr bílkovin ke své váze. Minimálně abys denně snědla tolik bílkovin v gramech, kolik kil vážíš, nebo o trochu víc, ale ne zas hodně moc kvůli ledvinám. A omez sacharidy.“ Pak mi poslala link na nějakou appku, která to bude za mě počítat, tak jsem se hned cítila líp, že s tímhle to musím zvládnout naprosto v pohodě. Když jsem do appky zadala ranní palačinku, už jsem byla v sacharidech daleko za limitem. Vytřeštila jsem oči. Tak to asi nebude taková sranda.
„A měla by ses taky trochu hýbat. Jako největší podíl na hubnutí dělá strava, ale se sportem je to lepší. Zrychluje se ti metabolismus, zlepšuje pleť, zvyšuje fyzička, tvaruje postava, rozumíš?“
Jasně. Nejlepší by bylo, kdyby se za krásky považovaly boubelky! A proč je vůbec na holky vyvíjen takový nátlak? Kluk si přibere kilo sem, kilo tam, ono se to ztratí. A navíc oni tak snadno hubnou. Ale u nás u holek je každé kilo navíc hned vidět. Ach jo.
Ke svačině jsem si vytáhla z ledničky mrkev, začala ji chroupat a zapsala do tabulek. Kruci! Mrkev je samý sacharid. To jako vážně? Já už nesmím ani mrkev? Ale vždycky se říkalo, že zelenina přece… Musím na to jít jinak, nebo za chvíli umřu hlady.
„Říkala mi ségra, že ses jí ptala na rady ohledně hubnutí. Ale ty přece nepotřebuješ hubnout,“ přišlo od Filipa.
Jasně, kluci tomu rozumí nejlíp a pak mi frnkne za nějakou hubeňourou. A tak jsem mu poslala obrázek obří mega tlusté ženské s textem: „Ta, která uvěřila větě: ty přece nepotřebuješ hubnout.“
„Ale takhle nevypadáš,“ odepsal.
„Teď ne, ale když budu v klidu tohle poslouchat, tak bych jednou mohla.“
„Jenže tahle má před sebou pět vrchovatých talířů, z pusy jí teče omastek a v podprdě má schovaný kuřecí stehno! Já si myslím, že můžeš jíst všechno, a přitom existuje jeden fígl.“
Pokračování na další stránce.
Jeden komentář
Pingback: