Odhaleni ze stínu před světem

Pokračování příběhu království loutek. Předchozí kapitola zde. Vše o knize zde.

Pulchram hrůzou nemohla ani dýchat. Plameny se jí odrážely v očích jako v zrcadle. Podívala se směrem k Honorovi. Mával, aby se přidali. Pro ostatní museli při odchodu z náměstí vypadat jen jako skupinka zadržených, které odvádí palácová stráž. Přesto stále ze strachu uhýbali před ostatními pohledem. Až teprve v dálce se zastavili pod korunami stromů, aby vydechli.

„Sedni si!“ poručil bratrovi, který stál jako kůl blízko kmene. Ani se neopíral.

„Tohle je strašné! Strašné!“ prskala Pulchram. „Všechno je horší a horší. Viděl jsi? Viděls, co ti lidé udělali? Nechci si ani představit…“

„Že by uvnitř zůstal můj syn,“ doplnil ji Imperius.

„Celá země se zbláznila. Musíme odsud co nejrychleji pryč. Vrátíme se na jižní kontinent. Já jsem věděla, že jsme tam měli zůstat!“

„Chceš snad, aby všechno spadlo Mendaceurovi do klína? On je ten ďábel, co všechny žene do propasti!“ zlobil se Honorus.

„Ale zase na druhou stranu musíš uznat, že to byl tvůj bratr, kdo nechal vyrobit ten obrovský stroj a poslal všechny muže proti té obrovské chobotnici!“

„Byl zaslepený mstou.“

„Jeho zaslepenost omlouvá a Mendaceura ne?“ zlobila se.

„Uvažujme střízlivě,“ přidal se Imperius.

„Co vy! Vládce! Podívejte se, co jste vše způsobil?!“

„Jako by ses hněvala na všechny!“

„Jste jejich otec! Byl jste vládcem země! Kdybyste měl všechno pevně v rukách, tohle by se nikdy nestalo! Nejvíc to je vaše vina!“ křičela.

„Podívej, Pulchram, máš pravdu,“ přivětil Imperius. „Ale teď naši zemi všechna kdyby nezachrání. Kdybych se více věnoval svým synům! Kdybych byl lepším vládcem. Kdyby… Přestaňme na sebe křičet a všechno si vyčítat a nalezněme způsob, jak dát všechno do pořádku.“

Ale jak… Rozložená země z části loutek, z části rozzlobených lidí. Nebylo tu nic, s čím by se mohli proti Mendaceurovi postavit. Co chvíli bude otupělými soudci prohlášen za vládce země. A ruce si slastně mnul, jak snadno se zbavil Avara za podpory svého národa, a jak zatím ve ztuchlé kobce jsou uvězněni Honorus a Imperius. Neměl tušení, že už dávno uprchli. A ani se nechtěl znovu do těch vlhkých chladných prostor vracet. Měl teď toho tolik co na práci! Bude potřeba předělat palác ke svému obrazu a vydat nové zákony a nechat natisknout peníze s vlastním portrétem. Sundat obrazy ze zdí a zbavit se všeho, co by mohlo v paláci připomínat jejich bývalé majitele. A upravit učebnice dějepisu, aby všem dětem bylo jasné, kdo je největším hrdinou Orbisu. Mendaceurus!

Uběhly tři dny. Skupinka pobývala ve staré hájovně. Honorus se s Imperiem a s Acumenem vydávali na lov a Pulchram pak úlovek zpracovávala. Avarus nebyl stále schopen samostatného jednání, nedokázal se ani bez rozkazu sám najíst! Buď byl jeho mozek otrávený vysokým koncentrátem, nebo jeho reakce na Herba Vitale byly opravdu nad očekávání silné.

Stále dávali pozor, aby byli nenápadní. I když kolem nebylo žádného živáčka, ani stavení, přeci jenom tato opuštěná hájovna zase nebyla tak daleko od palácových zahrad. V noci drželi stráž, po lese se pohybovali v tichosti a obezřetně. V každém zvuku z prasklé větývky předvídali obavy z možného prozrazení.

Za těch pár dní si nezvykli téměř na nic: prokletí vyhnanců ale nejvíce trápilo Honora. Pulchram již dříve se svým synem žila na okraji společnosti, ale v Honorovi všechno vřelo. I když se snažil uklidňovat filozofickými a psychologickými moudrostmi a znalostmi, jejichž čtení knih a studiu věnoval tolik času, pomáhalo to jen zčásti. Aby pak vysílením uprostřed hluboké noci usnul, pokud zrovna nebyl na stráži.

Hledal kořeny a smysl všeho zla, co se za poslední dni udály. Hledal vinu a možnosti v sobě, jak mohl vše včas prohlédnout a zabránit těm hrůzám. I když nitky myšlenek nakonec často končily u jeho bratra, stále v sobě nalézal důvody pro jeho omluvu.

Naše cesty byly rozdílné, ale stále je to můj bratr. Velké břímě na mě leží, že jsem mu nedokázal rozmluvit pomstu na obrovské chobotnice, že jsem ho nechal v blízkosti Mendaceura. Musím ho teď ochránit, co to dá.

Pokračování na další straně.

Stránky: 1 2 3 4 5 6 7