Trapasy zoufalé třicítky
-
Skrytý hudební talent – nové příběhy hrdinky z Deníku zoufalé třicítky
Před nedávnem jsem četla článek o tom, jak jsou dnešní lidé zhýčkaní a jak strašně s nimi jejich děti a domácí mazlíčci manipulují. To teda už z principu musím popřít. Jednak já děti nemám. To, že je nemám, je vedlejší. Nebudu to tady rozebírat, protože co kdyby si tento můj příspěvek přečetla mamka a pak mi večer bude volat: „Ale Leničko, já ti to pořád říkám. Musíš se líp voháknout. Pokud budeš chodit do práce jen ve vydojeném triku a riflích, nikdy se vnoučat nedočkám.“ Předně:
-
Jak jsem volala opraváře – nové příběhy hrdinky z Deníku zoufalé třicítky
Jednou mi mamka řekla, že mít doma chlapa, je výhodné i z toho důvodu, že pokud se něco rozbije, on by to mohl opravit. Skvělé. Akorát nemám tušení, kde to vyčetla, neboť ani táta nikdy nebyl žádný kutil Tim. Zato uměl výborně organizovat práci! A možná i to se počítá, protože výsledky vždy stály za to! Moc dobře si pamatuji, když se rozbil šicí stroj, jak brilantně mamku instruoval, kde má jaký šroubek povolit, aby mohla odklopit vnější plasty, odkud pak stačilo jen vytahat chuchvalce prachu, a následně na přesná místa kápnout olejíček. Ano, takhle můj táta mamce spravil šicí stroj.
-
Svatba sestřenky Jitky – nové příběhy hrdinky z Deníku zoufalé třicítky
To byl zase víkend! Přesně takový, co by si zasloužil zresetovat a zkusit to s ním raději pěkně znova od začátku. A to jsem si plánovala, jak budu krásná a společensky na úrovni. A že když bude jídlo zdarma, nebudu se cpát, jako bych týden předtím nic nejedla.
-
Správná dáma by…
Člověk by měl za každých podmínek udržovat dobré a pravidelné vztahy se svými rodiči, nejvíce pochopitelně se svou matkou, protože se mu to jinak vrátí. Jako bumerang. V žádném případě neplatí, že pokud dítě dospěje a odstěhuje se, už všechno ví. To ani náhodou. Maminka totiž vždycky ví vše nejlépe: Třeba jako s tím deštníkem v kabelce. „Každá inteligentní a kultivovaná dáma musí mít ve své kabelce deštník! Přece nechceš pak stát někde jako zmoklá slepice se zplihlými vlasy, zatímco by ti po
-
Trpké trapasy zoufalé třicítky: Váza
Ten, kdo nic nedělá, nic nezkazí. Zase další příklad, že kdybych seděla dál na židli, a neměla v úmyslu udělat něco správného v tom nejlepším slova smyslu, možná bych teď nebyla rudá až na... na tom místě, které se setkává právě s onou židlí. Na stole mám vázu. Ve váze je kytka. Jsou to karafiáty, ale to vlastně vůbec není podstatné. Už asi týden mi zkrášlují pracovní místo a za tu dobu uschly asi jen dva drobné kvítky. Šmik. A byly pryč. Ale znáte to: Ta voda po týdnu... už tak nějak... nevoní, že...
-
Trapas ze střední (Bonusová povídka z Deníku zoufalé třicítky)
doživotně nesmazatelné. Dříve jsem si naivně myslela, že takové situace se stávají jenom v dětství a v pubertě, a jak budu dospělá, pochopitelně vše získá svou úroveň a nic trapného se mi už v žádném případě nemůže stát. Když opominu některé katastrofy, pro které bych si nejraději strčila hlavu do písku a zůstala tam navěky, dokud by mě ten písek celou nepohltil, tak pak se odehrály i takové, které mi nakonec přijdou úsměvné i po tolika letech.
