Ptačí pohádky
Vydej se za ptáčky z naší přírody! Jaký ptáček si obléká svatební kabátek, hlídá lesní království nebo léčí stromy? Odpovědi na tyto a další otázky najdeš v knížce Ptačí pohádky, která tě zavede na kouzelnou cestu za ptáčky z naší přírody. Čeká tě dvanáct milých příběhů o špačkovi, kosovi, čápovi, labuti a dalších opeřených hrdinech. Spolu s holčičkou Anežkou, její rodinou a rozpustilou jezevčicí Bobinou zažiješ během celého roku okamžiky plné překvapení a poznáš mnoho zajímavostí z ptačí říše.
Ukázka
Když se Anežka ráno podívala z okna, svět venku vypadal jako v pohádce. Z nebe se snášely lehké sněhové vločky a měkce usedaly na větve stromů, lavičky, cesty, trávníky… Vše bylo pokryto bílým kobercem. I potok, který pod náporem silné zimy zamrzl, dostal svou přikrývku.
(…)
Rybník byl již obsazený mnoha dětmi i dospělými. Někdo hrál hokej, jiní bruslili nebo padali na zadek. Téměř všude byl tlustý led. Jen na druhém konci rybníka u košaté vrby, jejíž holé dlouhé větve se jako vlasy skláněly nad hladinu, nebyla zmrzlá ani slupička. „Jsou tam teplé spodní proudy, proto voda nezamrzla,“ řekl tatínek Anežce. „Budeme se držet tady, kde je to bezpečné.“
V té dálce na nezamrzlé hladině seděly dvě osamocené labutě. Pozorovaly lidi, jak dovádějí, volají na sebe a smějí se. A vůbec jim to nevadilo. Labutě se lidí skoro nebojí.
(…)
Hned na první pohled je každému jasné, že labutě jsou docela jiní ptáci než všichni ostatní v našem okolí.
Jsou opravdu krásné, až člověku přijde na mysl, zdali nejsou nějakého královského rodu! Když je zlehka nadnáší hladina, jako by skutečně patřily k nejkrásnějším ozdobám všech rybníků a řek. V zasněžené zledovatělé krajině navíc díky bělostnému peří vypadají o to víc vznešeněji.
Po chvíli si Anežka všimla, že labutě vystoupily na led a začaly zlehka tančit. Stály naproti sobě se zvednutými štíhlými krky a oranžovými zobáky mířícími nahoru, jako by se jejich špičkou chtěly dotknout nebe. Byly pěkně vypnuté jako dlouhé šipky pokryté jemným peřím. Hned nato své krky ohnuly do měkkého obloučku. Sklonily hlavy a skoro se dotýkaly čely. Z dálky připomínaly tvar zamilovaného srdce. Jejich tanec ale ještě zdaleka nekončil! Pomalu hlavy skláněly a zvedaly. Společně je otáčely doprava, pak doleva. Přešlapovaly drobnými krůčky a natahovaly krky jedna přesně podle druhé. Při tom se trochu natřásaly v bocích…
(ilustrace Klára Zoufalá)
Recenze Eva Jónová Urbanová
Nádherná kniha! Že to nestačí jako hodnocení? Možná ne ale spíše ano. Co Vás jako první na knize dojme a uchvátí jsou nádherné obrázky jednotlivých ptáčků o kterých jsou napsané pohádky. Kos, špaček, sýkorka, datel ale třeba i králíček a další. Že jsem si posledního ptáčka popletla? Ne i takový ptáček u nás žije, u něj se dcera nejvíce smála.
Kniha obsahuje 12 krásných povídání o nejznámějších ptáčcích žijících u nás i když třeba jen od jara do podzimu. Vyprávění se prolíná s jednou rodinou, která žije blízko lesa. Tatínek, maminka, babička a Anežka. Do rodiny později přibude bráška Vojtíšek.
Spolu s Anežkou se děti dozvídají mnoho zajímavého. Tím, že to vypráví Anežka jako svoje zážitky a dobrodružství s ptáky je to pro děti to pravé čtení k poslouchání. Prožívají to spolu s Anežkou. Ke každému ptáčku se dozvíme mnoho zajímavostí a napínavý příběh.
Ze začátku jsem vydržela přemlouvání ještě jednu pohádku. Později už jsme četly s dcerou dvě až tři. Nedalo se odolat. Obě nás čtení moc bavilo. A i já jako dospělák se zase dozvěděla něco nového. Doporučuji.
