Takže budu na konci světa, nemám kluka a v noci mě sežerou komáři. Jasně, v tomhle ročním období ještě nejsou. Kdepak! Na naší chalupě je určitě možný všechno. Jsem dokonce ochotná připustit, že tam žije ten nejodolnější celoroční druh. Hlavně právě proto, že hned na kraji pozemku u lesa protéká zakalený potok, obrostlý řasami, na nichž sice na jaře rostou krásné bílé květy, takže vypadají hezky, ale ve skutečnosti by se měly raději celé vytrhávat, protože se v nich drží stojatá voda, naprosto dokonalá líheň pro ty ubzučené potvory. Jenže nikdo se k čištění potoka nemá, já teda rozhodně ne, to by měla být spíš práce pro chlapy.